Průběh té letošní zimy z počátku opravdu neodpovídal tradiční představě o tomto ročním období. Počasí až do 2. února připomínalo spíše předjaří a o sněhové nadílce jsme si mohli nechat jen zdát. Když tedy nepřišla zima za námi, aspoň jsme si ji připomněli a sněhuláky postavili během třídního projektu Sněhulákový den.
Druhé pololetí školního roku jsme tedy zahájili trošku netradičně. Sněhulákovým dnem – do školy jsme přišli oblečeni v bílém oděvu, vyrobili jsme si černé knoflíky, červené nosy a bílé klobouky. A už z nás byli sněhuláci. Pracovali jsme ve čtyřech dílnách. Dvě byly zaměřené na výtvarnou a pracovní činnost, třetí byla vědomostní a čtvrtá se konala v tělocvičně.
Ve skupinách děti vyhledávaly a porovnávaly obrázky sněhuláků, malý a velký, veselý a smutný. Vystřihovaly, skládaly a lepily obrázky na téma: Jak postavit sněhuláka. Sněhuláková matematika, psaní se sněhuláky, tvoření malých sněhuláčků z pěnové hmoty, malba sněhuláků a výroba sněhulákové medaile. Celý den plný práce. Nejkrásnější sněhulák vznikl jako společná práce všech dětí.
Také v tělesné výchově jsme hráli zimní hry: Na mrazíka, Sněhulákův kamarád, Kdo se bojí sněhuláka a uspořádali jsme sněhulákové soutěže: chodili jsme ve stopách sněhuláků, jezdili na snowboardu, skákali na sněhových koulích, prolézali sněhovým tunelem , točili kruhem, běhali v kruzích…. Na závěr jsme získali sněhulákový diplom a medaili.
Moc se nám líbila i písnička Dva mrazíci uličníci, kterou si rádi zpíváme a starší dětský film Dva mrazíci, který jsme si promítli na závěr tohoto projektu.
Celé dopoledne jsme byli velice pracovití a paní Příroda nás odměnila – začalo hustě sněžit. Snad jsme sníh přivolali. Odpoledne si můžeme venku postavit skutečného sněhuláka. Už se nemůžeme dočkat.
Dagmar Čepová
